Pravidlo 12: Pracujte s obrazy
Ačkoliv by se mohlo zdát, že toto pravidlo je trochu v rozporu s pravidlem 11, není tomu tak. Až si budeme povídat (dále) o dramatické klenbě textu a práci s dynamikou, zjistíte, že je několik čistě technických způsobů, jak zrychlovat nebo zpomalovat děj. Uvědomíte si také, že proměnlivá dynamika je u jakéhokoliv delšího textu zcela nezbytná. A kvalitní obraz je právě tím momentem, který použijete, když chcete zklidnit tempo po nějaké vypjaté scéně nebo se chystáte na nový rozjezd.
Dobře napsaný obraz je ten, který obsahuje kvalitní práci s jazykem (viz např. pravidla 47 a 48), citlivý a empatický popis prostředí a takový, který organicky zapadá do struktury díla a logicky se vztahuje a propojuje s dějem.
Obraz není jenom samoúčelnou ilustrací. Slouží vám k vytvoření atmosféry, která vaše hrdiny obklopuje, může vám pomoci vyvolat pocit klidu a uvolnění, nebo naopak napětí či strachu, je definicí světa, v němž se vaši hrdinové pohybují, a pro čtenáře je nesmírně důležitý, neboť mu vytváří základní emocionální rámec následujícího děje.
Přečtěte si, jak plasticky (dokonce i zvukově) popsal Michail Bulgakov obraz plesu u Satana:
V dalším sále sloupy nebyly — místo nich se tu z jedné strany tyčily celé stěny rudých, růžových a mléčně bílých růží, z druhé strany pak záplava japonských kamélií. Mezi oběma stěnami syčivě tryskaly fontány a šampaňské pěnilo ve třech bazénech; hladina prvního byla fialová, ve druhém rubínová a ve třetím křišťálově průzračná. Kolem nich pobíhali černí sluhové v rudých turbanech a stříbrnými naběračkami plnili široké mělké číše. V růžové stěně vznikla veliká průrva a v ní na jevišti běsnil muž v rudém fraku se špičatými šosy. Před ním nesnesitelně hlučně burácel jazzband. Sotva dirigent spatřil Markétu, přelomil se v pase tak, až se rukama dotkl podlahy, pak se zase napřímil a pronikavě vyštěkl: „Aleluja!“
(Michail Bulgakov: Mistr a Markétka, překlad Libor Dvořák)
Nebo Gibsonův jasný a jednoduchý obraz, který na matnici představivosti udeří plnou vizuální silnou: Nebe nad přístavem bylo šedé jako mrtvý kanál televize.
(William Gibson: Neuromancer, překlad: Ondřej Neff)
A takhle shrnul Philip K. Dick do jednoho obrazu vzhled, velikost, historii i současnost jednoho domu (navíc navozuje i komplexní atmosféru a prostředí příběhu přesně zvolenou zkratkou):
V obrovské, prázdné, rozpadající se budově, kterou kdysi obývaly tisíce lidí, vnucoval jediný televizní přístroj své zboží neobydlené místnosti.
(Philip K. Dick: Sní androidi o elektrických ovečkách? / Blade Runner, Překlad: Linda Bartošková)
Používejte obrazy.
© Stanislav Hudský, 2010
Nejnovější komentáře