Vůně jara
Claude Monet, Vodní lilie (detail), 1914-17
V jarním kuropění
procházíme se bosí
po lukách v květovaných šatech.
Usedáš mi do klína,
ústa máme polibky slepená.
Choulíme se ve hře stínů,
těla horlivá po lásce prahnou,
višňové sady sladce voní.
Navrátivší se ptáci z teplých krajin
v rozmarné symfonii
pějí tklivou opojnou melodii,
ke kratochvílím nezbedným pobízí.
Klíny naše měkce o sebe naráží,
v nejlepším přidají se zvuky
z vlakového nádraží.
Než dospějeme vrcholu,
objímáme kmeny topolu.
Knihy autora:
 |
 |
Nejnovější komentáře