Janua linguarum reserata
Ruska u kasy mává pokladní před očima pytlíkem s bramborovou kaší a ptá se: „Kartóška?“
Pokladní odpovídá: „Brambory.“
Ruska (váhavě): „Kartóška?“
Pokladní (s jistotou): „Brambory.“
Ruska (s nadějí): „Kartóška!“
Pokladní (krčí rameny): „Brambory.“
Ruska (pochybovačně): „Kartóška…?“
Pokladní (pomalu): „Bram-bo-ry.“
Ruska (ukřivděně): „Kartóška!“
Pokladní (oponuje): „Brambory!“
Ruska (s pečlivou výslovností): „Kar-tóš-ka.“
Pokladní (neméně snaživě): „BRAM – (pauza) – BO – (pauza) – RY.“
Ruska (s jakousi zvláštní naléhavostí): „KARTÓŠKA!“
Pokladní (s kyjevským přízvukem): „BRAMBÓRY!“
Ruska: (s omluvným úsměvem na lidi ve frontě): „Kartóška…“
Pokladní: (vysvětluje frontě s ukazováčkem napřaženým na pytlík): „Brambory!“
Ruska (s novou nadějí, rázně a energicky): „Kartóška!“
Pokladní (neústupně): „Brambory.“
Ruska (jaksi kradmo, podsouvačně až podlézavě): „Kartóška.“
Pokladní (s pokerovým výrazem): „Brambory.“
Ruska (nervózně se chichotá): „Kartóška!“
Pokladní (směje se na celé kolo): „Brambory!“
Ruska (vyndává platební kartu a dává ji pokladní): „Kartóška.“
Pokladní (strká kartu do terminálu a ukazuje Rusce, kde má zadat pin): „Brambory.“
Ruska (s povzdechem tiskne tlačítka): „Kartóška.“
Pokladní (krátce kývne hlavou): „Brambory.“
Ruska (bere si kartu, sáček a loučí se): „Kartóška.“
Pokladní (srdečně, s širokou moskevskou dikcí): „Brambóry.“
Ruska (odchází a mumlá si pod vousy): „Kartóška.“
Pokladní (potichu, s trochou pohrdání): „Brambory.“
Jsem na řadě. Jezdicí pás přisune k pokladní moje zboží.
„Brambory,“ řeknu mimoděk.
Pokladní zasvítí v očích.
Nevadí. Nespěchám.
Je totiž neděle a mám dost času.
© Stanislav Hudský, 2011
Nejnovější komentáře