Pravidlo 9: Neznalost prostředí neomlouvá
Karel Čapek se kdysi rozhodl napsat knihu z hornického prostředí. Několikrát sfáral do dolů, bavil se s horníky, snažil se pochopit jejich život i jazyk. Jeho kniha První parta je dobře, poctivě a upřímně napsanou knihou, která je však úplně zbytečná. Přes všechnu svoji snahu tento intelektuálně a filosoficky zaměřený člověk z bohaté rodiny nezvládl pochopit prostředí, o kterém psal, natolik, aby ho dokázal opravdově sdělit. Přes všechnu svou profesionalitu, talent a fantazii si na této úloze vylámal zuby.
Před časem napsal Jan Cempírek mystifikaci Bílej kůň, žlutej drak, která vyhrála literární cenu Knižního klubu. Nic proti tomu, mystifikace k literatuře patří, co je svět světem. Tato mystifikace však byla odhalena velmi rychle. A proč? Protože neznal prostředí a dokonce si nedal práci ani s reáliemi ze světa, který by poznat mohl.
Jenomže neznalost prostředí není omluva pro nepravděpodobný text. Opravdu dobrý spisovatel totiž dokáže popsat i prostředí, které nezná, natolik plasticky, že mu to uvěříme, i když jde vlastně jen o fantazii (s riziky, která uvádíme v pravidlech 6 a 7).
Literární vědec a kritik Zdenko Pavelka (ač také jistě není specialista na vietnamskou subkulturu v Čechách) Cempírkovi neuvěřil a to natolik, že své podezření zveřejnil. Jeho článek Hra na Vietnamku mě kdysi docela potěšil, je dobrou ukázkou analytického myšlení, které neodvratně dojde ke správnému kritickému závěru.
Jak vidno, i pro zkušeného autora může být špatně zvolené prostředí balvanem, který neodvalí.
Proto zvlášť pro začátečníky platí:
vycházejte z prostředí, které znáte. Nijak to neomezuje vaši fantazii, nikdo neříká, že máte psát čistý realismus. Ale v prvních knížkách je prostředí, které znáte se všemi jeho detaily, něčím, o co se můžete pevně opřít.
Samozřejmě se můžete pustit třeba do psaní sci-fi nebo fantasy. I tyto žánry však mají svá pravidla (a svá prostředí), o čemž píšeme v pravidlech 17 a 18.
Na tomto místě ovšem musím zmínit i možnost, před kterou varuje např. Stephen King, že totiž až přílišná znalost nějakého oboru či prostředí může člověka svazovat v tvůrčím rozletu. King (který si to může dovolit i finančně) na určitá prostředí a témata používá služeb rešeršistů, ale snaží se seznamovat jen s opravdu nezbytným množstvím informací, které potřebuje ke psaní.
Hloubku vašeho proniknutí do problému tedy nepřehánějte. Nezapomínejte, že čím více budete v něčem ponořeni, tím více ztratíte odstup a spisovatel si musí uchovat přehled o celku svého díla.
© Stanislav Hudský, 2010
Nejnovější komentáře