7. Jak si ověřit náklad své knihy
Teoreticky snadno, prakticky se značným úsilím.
Především: slušný nakladatel má toto vaše právo ošetřeno ve smlouvě.
Nebuďte překvapeni, že nakladatel nepíše počet výtisků do knihy. Jednak se dnes náklady vydaných knih v tiráži neuvádějí z konkurenčních důvodů a jednak se dnes provádí dotisky natolik pružně, že by se toto číslo muselo v jinak zcela identickém vydání třeba i několikrát lišit.
Minimální náklad by měl být garantován smlouvou a o každém dotisku by vás měl nakladatel informovat.
Někteří autoři však mají obavy, že si nakladatel vytiskne více výtisků, než jim přizná, a nezaplatí jim pak reálný honorář.
Je třeba si říci, že pokud by nějaký nakladatel takovou věc udělal, dopustil by se trestného činu podvodu. Zvláště u nakladatelství, která jsou již na trhu delší dobu a každý rok vydají alespoň několik knih, je to málo pravděpodobné. Zničila by si tak pověst a přišla by tak nejen o české autory, ale i o důvěru literárních agentů, přes něž se nakupují práva k zahraničním bestsellerům, kombinace obojího by byla pro nakladatelství smrtící a upřímně řečeno si myslím, že těch pár tisíc, které tak nakladatel může získat navíc, nestojí žádnému podvodníkovi za to. Podvodníci si v Čechách volí jiný byznys.
V Rusku, kde je obrovská a nesmírně rozvinutá tradice černého trhu, existují tiskárny, které si vytisknou od každého bestselleru výtisky navíc a prodávají je „pod rukou“, ale naše tiskárny, bojující dnes zoufale o to, aby se vůbec udržely, si v naší malé zemi, kde už stánkový prodej knih prakticky neexistuje a kde by to ihned nakladatel zjistil, rozhodně nic takového nedovolí.
Ovšem pozor! Velmi opatrně řečeno: existují jisté informace, že minimálně jedno nakladatelství, které má také svou vlastní tiskárnu a vlastní prodejnu, tento způsob nezákonného obohacování praktikuje i v naší zemi. Nepovídala mi to sice jedna paní, ale hned dvě paní, ale protože jsou to paní, které jsou rády, že mají vůbec nějakou práci, kdykoliv by to popřely a tak tato informace je a bude jenom na úrovni tvrzení. Pokud by to byla pravda, jednalo by se o věc, kterou by mohla rozkrýt pouze policie. Jenomže to by musela nějaká paní nepovídat, ale vypovídat…
Co tedy dělat?
- Každý slušný nakladatel by vám měl, když ho požádáte, poskytnout kontakt na člověka v tiskárně, který vám potvrdí, kolik knih vytiskli. (V tiskárně vás ale nebudou mít moc rádi, kdyby takto ověřoval náklad každý autor, museli by vyčlenit zvláštního pracovníka na vyřizování těchto hovorů).
- Pokud ani tomu nebudete věřit, nezbývá vám než „práce v terénu“. Budete si muset prostě obejít pár knihkupectví, zjistit, zda tam vaše kniha je a mile se poptat prodavaček, jak se ta věc prodává, případně, kolik toho prodali tento měsíc. Pak si to musíte zprůměrovat, sečíst a porovnat s hlášením o prodejích, které byste měli minimálně čtvrtletně dostávat z nakladatelství.
- Ale opatrně: to, že vaši knihu mají v Luxoru nebo u Kanzelsbergera a že u nich prodali pět kusů měsíčně, ještě neznamená, že ji má i dalších tři sta knihkupců na malých městech vůbec ve své prodejně a že se tudíž tento měsíc prodalo 1510 kusů. Knižní distribuce totiž garantují jen to, že budou knihu knihkupcům nabízet, ale nikdo nemůže knihkupce donutit, aby ji vzal do prodeje, pokud si myslí, že by mu tam jenom zabírala místo. Ročně vyjde přes čtyři a půl tisíce jenom čistě beletristických knih a knihkupci si velmi vybírají, zvláště ti malí, kteří nemají prostory na uskladnění všeho, co kdy vyšlo. Někteří dokonce jezdí do distribučních velkoskladů osobně a pěkně si je prochází s nákupním košíkem, jako v supermarketu. Jen od knihy, o níž si myslí, že se bude prodávat, naloží tu deset tu dvacet kusů. A zažil jsem i dvě dámy, které na sebe ve skladě volaly: „Toho Grosse si neberte! Já kráva vzala stovku na hotovost, prodala jsem jednu a teď se mi to tam válí a nevím co s tím!“
- Nicméně: pokud dojdete k výrazně jiným číslům, než jaká vám posílá nakladatel, je to důvod k dotazu a měl by vám prodeje doložit kopií hlášení z distribucí, které by vám měla následně distribuční společnost potvrdit.
Složité?
A co není?
Napsat dobrou knihu je těžší.
© Stanislav Hudský, 2010
Nejnovější komentáře