Pravidlo 34: Vytvořte rozmanité a plastické charaktery postav
Každý člověk je jedinečnou a neopakovatelnou bytostí se zcela specifickým charakterem, individuální logikou, cítěním, typickým způsobem vyjadřování, se zcela privátními cíli, touhami a úchylkami.
Dokonce i členové stejných sociálních skupin — pouličního gangu nebo sboru středoškolských profesorů, které spojují stejné znalosti, zkušenosti, zážitky a slang, budou zcela různí, neboť ačkoliv se přiblíží sociálně, okamžitě se rozrůzní v rámci svého postavení ve skupině, neboť zde začnou fungovat zákony smečky (zvláště u středoškolských profesorů), či prostě jen proto, že se liší svojí minulostí nebo jsou součástí ještě další sociální skupiny (nikdo nepatří jen do jedné).
Rozlište charaktery nejen povahově, ale i tím, že si promyslíte jednotlivé individuální zvláštnůstky v jejich vyjadřování, jazyku i gestech. Ale vždy je mějte logicky zdůvodněné — tvořte minulost postavy; neustále mějte na paměti, že každý aspekt vaší postavy má kořeny v její minulosti, sociálním prostředí a měli bychom je dokonale chápat.
Když konstruujete hádku, uvědomte si, že i když vznikla jenom jako důsledek nějakého nedorozumění, nejsou obě strany většinou schopny tuto skutečnost nahlédnout kvůli svým různým vstupním představám o situaci, rozdílným pohledům na svět nebo skutečnost a je pro vás tedy podstatné budovat dva různé, ale vyvážené postoje, které budou přesně vyplývat z charakterů.
Při konstrukci hádky byste nikdy neměli být jen „na jedné straně“, ale neustále „přepínat“ mezi oběma stranami sporu. To je ostatně i základ, jak vystavět dobrý dialog. To, co říká ta která vaše postava, musíte v daný okamžik přijmout za vlastní. Pokud bude ve vaší knize vystupovat doktor Mengele, musíte procítit a pochopit jeho postavu až ke kořenům a ve chvíli, kdy mluvíte jeho ústy, být o jeho argumentech přesvědčeni stejně jako on (prosím, jen pro tuto chvíli, ano?).
V souvislosti s pravidlem 14 je také třeba si uvědomit, že skuteční lidé se často chovají naprosto nepředvídatelně, chybně, nelogicky, iracionálně, jejich myšlení a charakter se proměňuje mnohem více, než si často sami uvědomují, ale pro vaše postavy toto neplatí. Píšete literaturu a vaše postavy musí být promyšlené a chovat se tudíž mnohem logičtěji, než je tomu u skutečných lidí.
© Stanislav Hudský, 2010
Nejnovější komentáře