Pravidlo 39: Používejte příběhy v příběhu
Kromě celkové klenby velkého příběhu, obsahuje dílo i spousty kleneb malých — představíme-li si dílo jako katedrálu s velkou klenbou, jsou jeho kapitoly či části jednotlivými oblouky této klenby.
Vůbec poslední léta přemýšlím o kvalitních literárních dílech jako o jakýchsi fraktálech — splňují totiž všechny jejich podmínky: i dobré literární dílo je vlastně soběpodobné – tedy, pokud je vnímáme vcelku či v jakkoliv malém úseku, nacházíme stále se opakující charakteristické „tvary“ a ač je na první pohled velmi složité, je generováno opakovaným použitím jednoduchých pravidel.
Každá kapitola — a dokonce i většina odstavců — by proto měly obsahovat své malé expozice, kolize, krize a katastrofy, které jsou v souladu s tím, jak jste vybudovali celkovou strukturu díla; postupy, které jste uplatnili pro budování „velkého syžetu“, použijte i při budování „malých syžetů“ v rámci jednotlivých částí či kapitol.
Složte svůj velký příběh z mnoha malých ale logicky přísně provázaných a jen (z hlediska celku) nezbytných příběhů.
A mějte samozřejmě na paměti, že klenby některých příběhů se mohou klenout i napříč více kapitolami.
Vůbec není marné si vzít třeba tužku a papír a prostě si tyto klenby nakreslit. Může vás nad tím napadnout spousta velmi originálních věcí.
To je podle mě nejlepší cesta, jak udržet nejen neustálou čtenářovu pozornost, ale jak v něm vyvolat i pocit skutečně bohatého a plastického světa vašich literárních vizí.
© Stanislav Hudský, 2010
Knihy autora:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||||
Nejnovější komentáře