Pravidlo 5: Nepřeceňujte příběh
Modla dobrého a originálního příběhu je vzývána dnes a denně spisovateli i nakladateli (potažmo scénáristy a producenty) jako cosi zcela nezbytného a základního pro každou knihu.
Samozřejmě že to neplatí ani u velkých románů, tím spíše u povídek. Saroyan má v knize Léto na krásném bílém koni zcela dokonalou povídku o chlapečkovi a holčičce, kteří stojí nad ještě měkkým betonem chodníku a otisknou do něj své dlaně. To je vše. Salingerova kniha Franny a Zooey je vlastně jenom záznamem tří rozhovorů (přesto ji doporučuji jako základní literaturu všem, kdo chtějí psát, hrát divadlo a vlastně dělat vážně cokoliv). O Odysseovi Jamese Joyce ani nemluvě, to je sice téměř nečitelná věc, ale hotová škola stylů, postupů, experimentů a (ne)možností, které literární hra autorovi skýtá.
Spisovatel není novinář. I zcela jednoduchý námět či naprosto všední obraz může zpracovat tak originálně a dát mu takový přesah, že vznikne mimořádná věc. To už však vyžaduje velký talent, velkou zkušenost a velkou odvahu.
Pro začátek buďte alespoň odvážní.
© Stanislav Hudský, 2010
Nejnovější komentáře