Pravidlo 7: Opřete se o reálie, které znáte vy, ale jinak málokdo
Každý z nás zná takové detaily různých míst a profesí, které budou pro většinu lidí nové a tudíž pravděpodobně i zajímavé. Můj tatínek byl například operní zpěvák a maminka výzkumný pracovník. Mohu tedy kdykoliv napsat třeba něco o herecké skříňce na šminky, o tom, jak herce provází třeba desítky let z jednoho angažmá do druhého, jaký má pro herce význam a že k ní mají citový vztah. Stejně tak můžu napsat, jaké to je, být malý kluk, který si v rohu laboratoře hraje se závažíčky laboratorních vah, od těch půlkilových až po malé gramové plíšky.
Takové detaily jsou pro čtenáře zajímavé, protože se dozvídá něco nového. Navíc jsou pro vás jistě i emocionálně významné a proto je dokážete i velmi dobře popsat.
V literatuře se neustále řeší rozdíl mezi obecným a konkrétním. Spisovatel musí neustále přepínat mezi zkušenostmi, které jsou obecné (aby ho čtenáři dokázali pochopit a identifikovat se s jeho hrdiny) a jedinečné (aby je nezačal nudit známými a samozřejmými detaily a aby je dokázal zaujmout něčím novým, skutečnostmi, s nimiž se ještě nesetkali a myšlenkami, které je ještě nenapadly). Schopnost vyloučit ze svého psaní triviality a klišé a přitom dokázat sdělovat něco, co se bude dotýkat téměř každého ze čtenářů, je vůbec uměním, kterému se budete učit celý život.
© Stanislav Hudský, 2010
Knihy autora:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||||
Nejnovější komentáře