Numerologie 28. 1.
Nikdy jsem se hlouběji nezajímal o numerologii. Měl jsem sice v mládí zájem o parapsychologii, tajemná zmizení, o UFO nebo o mystické vědy, ale opravdu do hloubky jsem tomu nepropadl a o numerologii nevím zhola nic.
Dokonce se tento článek numerologie původně neměl týkat, napadlo mě si jenom tak vybrat nějaké blízké datum a ze svého pohledu o historických událostech z tohoto dne něco kratšího napsat.
Náhodným výběrem padla volba na 28. 1. Na internetu si snadno najdete k tomuto dni spoustu informací. Mě však na první pohled zaujalo několik tragických událostí, které se s tímto datem pojí a následně pak s tím spojené numerologické souvislosti. O nich se zmíním v závěru článku.
28. 1. došlo k následujícím událostem:
28. 1. 1950 – byl zatčen Josef Toufar, známý zejména ohledně tzv. Čihošťského zázraku. Nebudu zde obhajovat, či vyvracet pravost této události, nevím, zda se pohnul tehdy kříž skutečným zázrakem, nebo ne a není to ani téma tohoto článku. Zmíním se jenom krátce o Josefu Toufarovi a následujících událostech po jeho zatčení.
Josef Toufar se stal obětí komunistické zvůle. Byl zatčen a vězněn ve Valdicích, kde byl umučen k smrti (zemřel ve státním sanatoriu). Později ho komunisté pohřbili do hromadného hrobu v Holešovicích, pod falešným jménem J. Zouhar. Jeho příbuzní byli o jeho úmrtí spraveni až o čtyři roky později.
Teprve po revoluci v roce 1989 je ze svých údajných zločinů rehabilitován a jeho vrah, příslušník STB Ladislav Mácha, byl odsouzen ke dvěma letům vězení (propuštěn byl po jednom roce).
K této události mám jedno malé osobní srovnání, pokud by se tento údajný zázrak stal v kapitalistické zemi, okamžitě by toho využili podnikatelé. Prodávali by křížky nebo obrázky Čihošťského kostela jako suvenýry, pořádali by na místo hromadné zájezdy, každoročně by sem putovalo procesí věřících i dalších turistů a místní lidé by na tom vydělali. Co z tohoto dokázali vytěžit komunisté? Jenom strach, věznění, mučení a smrt!
28. 1. 1977 se v Národním divadle sjela (ve smyslu, že přijela, i když jejich čin by mohl ukazovat i na jiný význam tohoto slova) řada významných lidí, herců, spisovatelů a dalších umělců, aby zde pod psychickým nátlakem a hrozbou ztráty zaměstnání, podepsali tzv. Antichartu. Komunistický pamflet namířený proti signatářům Charty77.
Někteří z těch, kteří tlaku podlehli, se později omluvili. Někteří ji naopak podepsali z vlastního přesvědčení.
Podobných shromáždění bylo uskutečněno více, o pár dní později například v Divadle hudby. Nemá cenu se o této události rozepisovat obšírněji, koho toto téma zajímá, jistě si sám najde mnoho dalších informací. Ukázalo se jenom, jak silná je moc tehdejšího režimu, ale zároveň i jak velký mají komunisté strach ze samostatně smýšlejících lidí. Na druhou stranu to mohlo být, z pohledu komunistů, i trochu kontraproduktivní, možná, že se lidé, kteří neměli o dění v zemi tak velký přehled, teprve nyní o Chartě77 skutečně dozvěděli.
Nic to však nemění na tom, že je tento den ve spojení s Antichartou temnou součástí našich dějin.
28. 1. 1986 – Tento den explodoval po 73 vteřinách po startu americký raketoplán Challenger. Tato tragická zpráva oběhla snad všechny světové zpravodajské deníky. Nutno podotknout, že tuto tragédii nevyužil východní blok k jízlivé a jindy obvyklé protiamerické kampani a vyjádřil americkému prezidentovi Ronaldu Reaganovi i americkému lidu upřímnou soustrast. Patrně se již projevila uvolněnější atmosféra a vliv Michaila Sergejeviče Gorbačova.
Během této zmíněné tragédie zemřeli tito hrdinové: Francis R. Scobee, Gregory B. Jarvis, Ronald E. McNair, Ellison S. Onjzuka, Judith A. Resniková, Michael J. Smith a Christa McAulifferová (učitelka z New Hampshire).
28. 1. 2002- Došlo k tragédii letu TAME Flight 120, Boeing 727–100. Letoun havaroval v Andách, v Jižní Americe – zahynulo 92 lidí. Více asi k této události není třeba dodávat.
28. 1. 1932 – Japonská okupace Šanghaje.
Nyní se vrátím k výše zmíněné numerologii. Zdálo se mi zvláštní, kolik tragických a smutných událostí našich i světových dějin připadlo právě na tento den. Nedalo mi to a zkusil jsem si dle numerologických postupů vypočítat, jaké numerologické číslo těmto událostem připadá a dospěl jsem k zajímavému závěru:
28.1.1950 = 2 + 8 + 1 + 1 + 9 + 5 + 0 = 26 = 2 + 6 = 8
28.1.1977 = 2 + 8 + 1 + 1 + 9 + 7 + 7 = 35 = 3 + 5 = 8
28.1.1986 = 2 + 8 + 1 + 1 + 9 + 8 + 6 = 35 = 3 + 5 = 8
28.1.1932 = 2 + 8 + 1 + 1 + 9 + 3 + 2 = 26 = 2 + 6 = 8
Pouze událost pádu letounu ukazuje jiné numerologické číslo a to 6 (2 + 8 + 1 + 2 + 0 + 0 + 2 = 15 = 1 + 5 = 6)
Ze zvědavosti jsem se podíval, co o čísle osm píší zastánci numerologické teorie. Našel jsem například toto:
„Osmičky jsou obvykle ambiciózní a dokáží se s problémy efektivně vypořádat. Nemají problémy s disciplínou a nestranností vlastního úsudku. Avšak ani tomuto životnímu číslu se nevyhýbají negativní vlastnosti. Osmičky, které ztrácí sebekontrolu, jsou nespokojené, agresivní, chamtivé nebo nenávistné. Vyrovnaná osmička Vás ovšem příjemně překvapí čestným jednáním, nadhledem a schopností odpouštět.“
(Čerpáno zde: http://numerologie.etarot.cz/cislo-8.php).
Ve vztahu zejména ke zmíněným událostem za totality (Josef Toufar či Anticharta) je pozoruhodná zejména zmínka o chamtivosti, agresivitě a nenávisti. Jako by si komunisté tato data vybírali záměrně.
Ohledně zmíněné šestky a numerologie mě zaujala negativní emoce – úzkost. Tu jistě cestující a pozůstalí velmi silně pociťovali. To jenom tak na okraj.
Abych nepsal jenom o negativních událostech, tento den se stalo i několik pozitivních věcí.
Kupříkladu:
28. 1. 1919 (numerologické číslo 4 ) – Byla založena Masarykova univerzita
28. 1. 1944 (numerologické číslo 11 ) – Skončilo obléhání Leningradu (dříve Petrohradu, ještě dříve a dnes Sankt-Petěrburgu). Samotné obléhání je samozřejmě šílenou tragédií, vždyť jenom hlady zemřelo více než 1 000 000 lidí, pozitivní je právě ten obrat ve vývoji války, srovnatelný s úspěšným vyloděním v Normandii.
Pokud by se v dnešní době podařilo potlačit jakýkoliv násilný totalitní režim a lidé by se mohli navrátit do svých domovů, aby si opravili svá poničená města a žili ve svých domovech svobodně a v míru, považovali by to patrně za podobný úspěch, ale třeba se mýlím.
28. 1. 1820 (numerologické číslo 22 ) – Fabian Gottlieb von Bellingshausen objevil Antarktidu.
Dle numerologie dvaadvacítka patří velkým vizím a inteligenci, to bylo k objevu jistě zapotřebí. Jedenáctka značí ambice a velký úspěch, to ke konci obléhání Leningradu (Sankt-Petěrburgu) také patří. A čtyřka znamená důslednost a pořádek, úspěch v pozdějším věku. To celkem k nové univerzitě také sedne.
Berte prosím tento článek s nadhledem, jako takovou malou hru. Sám jsem byl sice s výsledky numerologie ke zmíněným datům překvapen, ale může to být celé jenom náhoda. Hlavně jsem vám chtěl představit známé události trochu jiným pohledem. Doufám, že se mi to aspoň trochu podařilo. Pokud ano, za nějaký čas píchnu znovu náhodně prstem do kalendáře a napíši volné pokračování.
A ještě závěrem, mé numerologické číslo je 5 – vyhledávám svobodu, dobrodružství a jsem otevřený novým věcem. Možná to i dokazuje tento článek.
Já jsme se svého času o astrologii i numerologii docela dost zajímala, takže mám z těchto „oborů“ poměrně rozsáhlé encyklopedické znalosti. Dokonce jsem o „osudových číslech“ a zvláště pak o osudových číslech českých dějin, a také o magickém významu čísel 8 a 6 měla i několik přednášek – nejčastěji na Festivalu fantazie, sem tam i na jiném conu.
Proto jen takové malé doplnění:
Osmička je považovaná za číslo nesmírně osudové až „karmické“, je spojována s tajemstvím, časem, nekonečnem (není asi náhodou, že symbolem pro nekonečno je právě „ležatá osmička“), Jinými dimenzemi a realitami, se smrtí smrtí a znovuzrozením, zásadními zvraty, ale také s pevným řádem a snahou jej co nejdéle konzervovat.
Osmiúhelník byl vždycky mágy (a to ve všech civilizačních okruzích) považován za velmi mocný artefakt, používal se při věštění (např. čínský systém I-ťing pracuje s 8×8 trigramy), při snahách o kontakt s astrálním či jakýmkoli jiným světem, v Asii osmiúhelníková zrcátka odhánění zlé duchy, zvláště západní mágové zase tvrdili, že osmiúhelníkovými bránami se údajně dá vcházet do jiných dimenzí a jejich pomocí i cestovat časem.
Číslu 8 podle západní numerologie vládne Saturn-Kronos.
Poměrně blízce příbuzné číslu 8 je číslo 4 (kterému vládne Uran, Uran ovšem vládne i číslu 22) a velmi často lze nalézt také spojitosti či vzájmenou provázanost mezi číslem 8 a číslem 6 (kterému vládne Venuše), případně i mezi číslem 8 a číslem 11 (podle některých názorů i jedenáctce vládne Saturn, případně jeho manželka bohyně Rhea)
Vládce osmičky Saturn-Kronos je tvůrcem a udržovatelem řádu a současně pánem času a věčnosti. Podle mytologie právě Saturn-Kronos definitivně porazil poslední zbytky chaosu – zosobněného jeho rodiči Úranem a Gaiou, kteří zalidnili vesmír i svět Titány, z nichž někteří byli sice velmi po všech stránkách pozoruhodní, inteligentní, schopní, tvůrčí atd., občas i mravní a soucitní (jedním z Titánů byl např. Prométheus, který lidstvu daroval poznání – symbolicky vyjádřené „ohněm bohů“), ovšem jejich valná většina byli z hlediska tělesného i duševního nepodařené zrůdy, které na Zemi škodily, zvláště pak prvním lidem. Saturn-Kronos, když dospěl, odmítal se na podobný neřád již dále dívat, takže sáhl k činu – svého otce svrhl z trůnu a vykastroval (aby už nemohl plodit další zrůdy) a ujal se vlády sám. Zpočátku by vládcem velmi dobrým, podle legend právě za jeho vlády existoval onen rajský „zlatý věk“ – což si Římané připomínali slavnostmi zvanými Saturnálie, které se konaly v době zimního Slunovratu a trvaly několik dní (zpravidla od 20. až 21. do 23. až 24. prosince), součástí těchto oslav byly i některé zvyky (jako třeba vzájemné obdarovávání se), které se v současnosti pojí s Vánocemi.
Saturn-Kronos však měl i jednu špatnou vlastnost – bál se o svou moc, děsila ho představa, že by některý z jeho potomků mohl časem dospět k témuž názoru, ke kterému kdysi dospěl on sám, tedy že jeho otec špatně vládne a je třeba jej svrhnout z trůnu, proto všechny své děti ihned po narození spolkl. Jeho manželku to ovšem časem přestalo bavit a dost ji to štvalo, takže mu jednou místo novorozeněte podstrčila do plenek zabalený kámen a svého syna Jupitera-Dia před ním schovala. Pochopitelně když synek dospěl, tak udělal přesně to, co tatík čekal, tedy svrhl ho z trůnu a taktéž ho donutil vyzvracet všechny své starší sourozence (kteří byli coby bohové samozřejmě nesmrtelní, takže jim pobyt v tatínkově břiše neublížil), se kterými se o vládu podělil (Juno-Héru si vzal za manželku , svému bratru Neptunovi-Poseidónovi svěřil vládu nad moři a oceány, dalšímu bratru Plutónovi-Hádovi zase přenechal vládu nad podsvětím). Svého tatíka však dále nechal vládnout času a vůbec věcem mimo náš svět – a jednou za rok, právě na těch pár dní kolem Slunovratu, mu vládu nad světem vždy půjčil. Tolik tedy mytologie – a jak to souvisí s osudovými osmičkovými daty, na to ať si už každý odpoví sám.