Jen třešně a krev
Právě tuto konkrétní zahradní restauraci v jednom z coruscantských parků si skupinka spiklenců za místo své schůzky nevybrala rozhodně náhodou. Hlavním důvodem pro její volbu však kupodivu nebylo to, že se zde dalo velmi...
Spisovatelské listy web o kultuře a společnosti
Mrtvá na pramici (16)
XV. Oběd, na který zašel Tonda po návratu z výpravy, byl výtečný. Svíčková, to bylo jeho oblíbené jídlo. Strávil u Jarušky ještě část odpoledne, pomohl očesat jablka, opravil zámek u dveří do kůlny, nabrousil...
Mrtvá na pramici (15)
XIV. Začal nový školní rok, a právě v ten den potkal Antonín Mazaný u místního obchůdku paní Faltovou i se synem. Pozdravil a potom z legrace Vaška slovně pošťouchnul. „Tak ti konečně začne škola,...
Yuri’s Night №17 – Celosvětová kosmopárty
Středa 12. dubna 1961 je jedním z nejvýznamnějších dat lidské historie. A pokud bude nějaké lidstvo existovat ještě za tisíc let, bude tomu tak nepochybně stejně. Toho dne lidé poprvé po milionech let existence...
Mrtvá na pramici (14)
Ještě to odpoledne jsme mladého Bílka sbalili. Jednalo se o pražského veksláka, který trávil většinu času na stanici metra Mládežnická před tuzexem. Dnes tam jsou postavené Arkády Pankrác. Hned mě napadla možná souvislost s...
The Times They Are A Changin‘
Žhavý nedopalek se míhal kolem nově otevírané krabičky. Vytáhl cigaretu, vklínil mezi rty a ještě doutnajícím oharkem si ji zapálil. Zamáčkl ho do šedavé hromádky v broušeném popelníku uprostřed stolu a celou tu dobu...
Mrtvá na pramici (13)
XII. „Člověče, z tebe je úplnej spisovatel.“ „Nepřeháněj.“ „Ne, vážně, měl bys to vydat.“ „Je to fakt čím dál lepší, pěkně ses nám rozepsal, už se těším na pokračování.“ Antonín Mazaný se červenal, ale...
Mrtvá na pramici (12)
Mrtvá na pramici – vyprávění páté Do Krkonoš jsem jel s kapitánem Procházkou já a ještě další dva kolegové. Nosek tentokrát zůstal v Praze, což jsem vnímal velice pozitivně. Nešel jsem k policii lidi...
Když ani smrtí boj neskončí
Byl po kotníky zabořený ve žhavém popelu. Ze všeho kolem sálal ohromný žár a ve vzduchu se vznášel pach roztaveného kovu. Dusivý dým zakrýval oblohu a téměř znemožňoval dýchání. Tmu jako uprostřed nejhlubší noci ozařovaly jen...
Mrtvá na pramici (11)
XI. Tečka. Pan Mazaný se spokojeně opřel o opěradlo a s rukama za temenem hlavy se protáhl. V neděli večer konečně dopsal další část svých detektivních vzpomínek. Vytiskl je a ještě jednou si je...
Jedno zapomenuté výročí aneb Když tělo již nemůže, dej do toho srdce!
Na nástupišti železniční stanice stál důstojník a lačně nasával cigaretový dým v mrazivém vzduchu pozdního odpoledne. Sledoval, jak vojáci nesměle vystupují z vagónů. Bylo to v rozporu s vojenskými předpisy, ale strávili dvacet dní ve vlaku. Kdo to nezažil,...
Mrtvá na pramici (10)
X. Antonín Mazaný schválně neprozradil jméno té dívky, aby byli jeho kamarádi ještě více napjatí. Jasně, že naléhali, chtěli ho uplatit nějakým tím rumem, ale on nátlaku odolal. Slíbil však, že napíše co nejrychleji...
Filosofické problémy spojené s cestováním časem (neboli Cesty časem – díl 2.)
Jak již bylo řečeno, vyřešení problému „jak“ (se v mém světě cestuje časem) je pouze prvním krůčkem. A dalo by se říci, že vcelku malým a nepříliš problematickým krůčkem, protože daleko větší množství problémů...
Mrtvá na pramici (9)
Mrtvá na pramici – vyprávění třetí „Mám pro vás první zprávu z pitvy,“ oznámil doktor Pecháček druhý den ráno a hned nám začal svá zjištění předčítat: „Pitva prokázala, že oběť byla uškrcena vlascem nebo...
Detektivkářem nesnadno a velmi pomalu – 2) Všude dobře, doma nejlíp
Nešvarů, které se rozmáhají mezi začínajícími (ale mnohdy i mezi končícími) autory je povícero, těžko se vyzdvihuje jeden jediný. Ale určitě je tu ten jeden „vyvolený“, který mi dělá těžké spaní. Když se probouzím...
Mrtvá na pramici (8)
Dnes byl Tonda u vody první — a jediný. Napadlo ho, jestli se ten dávný příběh s blondýnou už nerozkřikl a místní ženy teď tenhle revír mužům nezakazují. Rozbalil své pruty a nahodil hnojáčka...
Nejnovější komentáře