Byl to ten slavný den, kdy nám byl odepřen tabákový čmoud
Noční ptáci (Edward Hopper, 1942)
Tak mi říkal majitel baru na rohu, kde není prostor pro kuchyň ani předzahrádku, jak – poté, co vymaloval – včera čekal v baru celý den na ty radostné rodiny s dětmi, co přijdou na kávičku a limonádu nebo horkou čokoládu, a na ty šťastné nekuřáky, co si konečně zajdou dát jedno poctivé točené bez toho kuřáckého smradu, kterými se pořád všude argumentovalo, ale prý nějak nedorazili.
Bohužel prý nedorazily ani tři čtvrtiny štamgastů.
Někteří si prý koupili domů lahváče, tři se složili na basu a přesunuli se do blízké zahrádkářské kolonie, a ti čtyři zbylí furt courali na ulici k popelníku, takže vypili sotva polovinu toho, co dříve a dříve i vypadli.
Po jedenácté hodině, kdy se sem obvykle stahují noční ptáci ze zavřených restaurací v okolí, a to nejen notoričtí alkoholici, ale i všemožní intelektuálové (protože tady je otevřeno do pěti do rána, a je tu levně, takže na řešení otázky nesmrtelnosti chrousta je tu vždycky dost času, a přitom to nepřijde draho), přišlo jen pět namol ožralých turistů – nalil jim, i když věděl, že i tím možná ten nový skvělý zákon porušuje.
Dnes si vzal kalkulačku a spočítal, že jestli se nestane zázrak, tak bude mít tenhle měsíc marži nižší o 45.000 korun českých.
„Proti tomu bylo těch šest táců dohromady za celý to EET, vo kterým se mluví už rok vod rána do večera, úplný hovno. Myslíte, pane Hudský, že by pomohlo, kdybych začal prodávat utopence a nakládanej hermelín?“ představil mi svůj krizový podnikatelský plán.
Zamyšleně jsem potáhl ze své elektronické cigarety, protože vdechování páry nakonec naši poslanci povolili alespoň v restauracích a zoologických zahradách (ale bylo to o fous, zvlášť ty zoo nám, elektronikům, prošly jen tak tak).
„Pane Krůta, já myslím, že by vám nepomohlo, ani kdybyste tu začal servírovat polévku z ptačích hnízd a kaviár z belugy.“
„No jo, ale tohle neutáhneme. Mně je pětapadesát, do důchodu mám ještě devět let, to se mám jít pást nebo oběsit?“
„Já nevím, pane Krůta, ale podle toho, jak pozitivně dopady toho zákona líčí v České televizi a rozhlase a jak optimisticky to vidí všichni, které si zvou do rozhovorů, tak soudím, že by vám řekli, že tráva obsahuje spoustu vlákniny, takže kromě rizika rakoviny z pasivního kouření si snížíte i riziko rakoviny tlustého střeva, a až se budete věšet, tak se vám při tom po několika měsících v nekuřáckém prostředí bude rozhodně mnohem lépe dýchat.“
Pan Krůta mě kupodivu na místě nezabil, a dokonce se zasmál, když jsem mu na závěr večera zazpíval svou variaci na slavný cimrmanovský song:
„Byl to ten slavný den, kdy nám byl odepřen tabákový čmoud…“
Vzhledem k tomu, že nesmál nijak zvlášť „nejlíp“, tak doufám, že to nebylo ani naposled.
Třeba se v tom krásném novém zdravém světě rekvalifikuje na člena antikonfliktního týmu, a nakonec to tu nějak doklepe.
Jako my všichni…
© Stanislav Hudský, 2017
| Knihy autora: | ||
|---|---|---|
 |
 |
 |
Pan Martin Klíma mě přímo vyděsil ze všeho nejvíce jednou věcí – že hodlá svůj život zasvětit tomu, aby „produkoval ve velkém“ pologramoty. Jako by jich už tak nebylo dost!
Mám dojem, že pokud by lidé jako on strávili celý svůj život ožralí pod obraz, tomuto národu i lidstvu jako celku by tím jenom prospěli.
Lidi už to pochopte . Tady nejde o kouření . Tady šlo vládě a parlamentu o něco co by odvedlo pozornost od jejich nebetyčné nemohoucnosti a debilitě . Celistvý národ se špatně ovládá , a to od nepaměti !!! . A ten zápas dvou „mančaftů“ musí být co nejdelší a vyrovnaný . A tak poštvat 5 mil. nekuřáků proti 3 mil. kuřáků uznalo těch 200 neschopnejch debilů jako ideální . Předchozí stav , kdy kuřáci blafali ve svých hospůdkách a nekuřáci si šmakovali ve svých nekuřáckých restauracích byl NEVYHOVUJÍCÍ !!
Pojďte,přestaneme všichni kouřit a národní hospodářství je do měsíce v prde…háji.Pak ať si nekuřáci vychovávaj své děti jako největší štěstí v životě…ale za svoje,protože stát nebude mít ani na mateřskou…
Celý svůj dospělý život žiju ve svobodě a demokracii a myslím si, jak jsem šťastná a přitom vůbec netuším, že celou dobu čekám na všelijaké Martiny Klímy, aby mi vysvětlili, co je vlastně štěstí a plnohodnotný život. A to jsem si fakt, na mou duši, myslela, že mám jasno 😜
Tak člověk se učí celý život, to je známá věc :D. Akorát nevím, proč mě u čtení páně Klímy napadlo jediné: novodobý svazák.
Co chcete od debilních politiků a nejen jich, třeba od ochránců buněk
Hospodsky je chudak, klesne mu marze a vsichni to oplaceme. Jeho stamgasti si najdou jine misto kde budou zabijet bunky a nicit si plice, treba casem to koureni vzdaji, prestanou smrdet od piva, cigaret a schodi pivni pupek, zacnou treba chodit ven, najdou si pritelkyni, ozeni se, budou mit deti a budou stastni. Stesti neni se ozrat do nemoty a vykourit denne krabicku cigaret, to je zavislost a az se ji zbavi, tak muzou zit plnohodnotny zivot, jinak to je jenom prezivani a jizda na setrvacnik.
Takže jsme se dozvěděli, že jste štíhlý heterosexuální abstinent, nekuřák, který šuká jako králík, aby měl co nejvíc dětí, což v souhrnu považuje za největší štěstí v životě, a to nejen pro sebe, ale pro všechny lidi na světě, a je ochoten je k tomuto svému štěstí dovést skrze zákazy a tresty, i kdyby tisíckrát nechtěli, protože o tom, co je pro ně dobré, má přece nejlepší představu on. Něco jako Kim Čong-il. Jenom mi není jasné, co je tak šťasnému králíkovi do cizích buněk, plic, tloušťky, partnerek a dětí a proč tak šťastný králík cítí tak nutkavou potřebu vylévat se v podobně asertivních komentářích. 😉
Vy jste ale skutečně excelentní hovado. Vegan, že,?