Ještě k DPH na knihy
Na stránku nakladatelství BELETRIS, zvoucí na demonstraci proti DPH na knihy, připsal jeden člověk:
„Nemohu se ubranit dojmu, ze mnohem vetsi cast naroda by ocenila snizeni DPH na jiny papirovy produkt – toaletni papir. Zacnete uz konecne ve velkem sirit knizky v elektronicke forme. Tam muzete jit s cenou podstatne dolu a DPH nebude tolik bolet. Lide si aspon budou vice pujcovat knihy v knihovnach, nebo si pripadne prectou dilo v originale, alespon se nauci jazyky.“
Samozřejmě mi to nedalo, abych se ještě jednou nepokusil shrnout svá Proti.
Zde jsou:
Vážený pane, použil jste pět nejčastějších argumentů, které zaznívají v diskusích na toto téma. Jejich struktura je stále stejná.
- Nejdříve se srovná kniha s nějakým běžným spotřebním zbožím, které používají všichni: toaletní papír, houska, jogurt… a tím se zdůrazní, že knihy jsou produkt jako cokoliv jiného a nemají mít žádné výjimky.
- Prohlásí se, že knihy jsou zbytné zboží (marxisté by řekli „nadstavba“) a že „lidé“ chtějí hlavně levné jídlo a bydlení, což se bere jako fakt, ačkoliv je to jen premisa.
- Dále se uvede, že mají nakladatelé prodávat e-knihy a že tištěná kniha je přežitek.
- Nechybí argument, že si budou lidé půjčovat knihy v knihovnách.
- Na závěr se napíše, že lidé budou číst knihy v originále a naučí se tak jazyky.
Tak tedy:
- Stavět jaderné elektrárny není stejné podnikání, jako stavět kuželky při bowlingu, prodávat potraviny není stejné podnikání jako prodávat výbušniny a vyrábět toaletní papír není stejné podnikání jako vyrábět knihy. Každý druh podnikání je čímsi jiný, má jiné výhody, jinou míru rizik a především jiný dopad na rozvoj společnosti a kvalitu jejího života.
Neexistuje toaletní papír, ve kterém by byly skryty stovky či dokonce tisíce hodin individuální práce autorů, redaktorů, grafiků a ilustrátorů, který by se vyrobil v jedinečném nákladu tisíce kusů a byl by tak mimo jiné i artefaktem, který kromě informace nese i hodnoty kulturní a estetické.
Neexistuje toaletní papír, jehož šíření a podpora by napomáhaly k vědeckému a kulturnímu růstu společnosti, či vytváření trvalých hodnot s časovým přesahem.
Různá DPH, jimiž jsou zatíženy různé typy podnikání, umožňují společnosti stanovovat si preference svého dalšího rozvoje. Chtějí-li politici mít ze své země za dvacet let montovnu automobilů, mohou snížit DPH na monáže automobilů a výsledek se logicky dostaví.
Chtějí-li politici mít za dvacet let vzdělaný národ, který se svými vědeckými a kulturními výsledky bude schopen prosadit ve světové konkurenci, sníží nebo zcela zruší DPH na služby a produkty, které přímo slouží podpoře takového rozvoje.
Vláda, která chce mít jednotné DPH na všechno, jasně říká, že nemá vůbec žádné preference a vůbec žádné představy o tom, kam by měl směřovat ekonomický a kulturní rozvoj země. To je až šokující přiznání.
DPH je velmi silný nástroj (především proto, že ho platí konečný spotřebitel, ale státu ho odvádí prodejce) a z ekonomického hlediska není důvod, proč by nemohlo být třeba dvacet různých DPH, které po citlivém vyladění mohou podporovat či naopak omezovat rozvoj různých typů podnikání, na kterých existuje ve společnosti většinová shoda, že jsou pro ni perspektivní či naopak zbytečně zátěžové.
Více druhů DPH neznamená pro stát vznik ani jednoho úřednického místa navíc. Veškerou agendu DPH totiž nesou podnikatelé a stát ji může jen namátkově či cíleně kontrolovat, tak jak je tomu dosud.
Zvýšení DPH neznamená snížení zisků nakladatelů, jak tvrdí ministr Kalousek. To je lež, kterou se snaží vyvolat ve společnosti pocit „No jo, jim jde jen o jejich zisky.“ Vůbec ne, zvýšení totiž plně zaplatí čtenáři. To, co zvýšení DPH znamená, je menší množství kvalitní odborné a umělecké literatury, která se většinou prodává v malých nákladech po dlouhou dobu a nakladatelé ji často dotují ze zisků na vydávání populární (často brakové) literatury. Z výpočtů, které jsou k dispozici, vyplývá, že zvýšení DPH postihne právě schopnost nakladatelů investovat od segmentů odborné a kvalitní beletristické literatury a to až o 50 %, zatímco braku bude vycházet pořád stejně. Brak totiž nevychází proto, že v něm mají nakladatelé perverzní zálibu, ale proto, že vynáší peníze. Důsledky pro celkovou úroveň knižní produkce jsou zcela zřejmé. Dále vyšší DPH omezí míru investic a tedy konkurenceschopnost malých nakladatelů, kteří jsou dost často právě vydavateli menšinových a alternativních žánrů – předpokládá se zánik až 500 takových malých nakladatelství. Vliv na úroveň knižní produkce je opět zcela zřejmý.
- Pro vás jsou možná knihy totéž, co toaletní papír, ale neříkejte, co „lidé“ chtějí a nechtějí. Jednak neexistují žádní „obecní lidé“ a za druhé je tu 160.000 lidí, kteří svým podpisem pod peticí jasně deklarují, že zvýšení DPH na knihy je pro ně méně přijatelné, než zvýšení DPH na cokoliv jiného. Tito lidé evidentně chápou, jaký dopad na kulturu a vzdělanost tyto amatérské zásahy „ekonomických“ inženýrů (ve skutečnosti v současné vládě nikdo příslušné vzdělání nemá) budou mít. Tito lidé se snaží za tyto obecně prospěšné zájmy bojovat, je to jejich právo, jestli chcete bojovat za nižší DPH na toaletní papír, dejte se do toho, je to zase vaše právo.
- Ačkoliv vám to bude spousta nadupaných manažeříků tvrdit, e-kniha není kniha, stejně tak jako obrázek od Moneta, který si prohlížím na počítači, není totéž, co obraz od Moneta, který mi visí v obýváku. E-knihy dokonce ani tradiční knižní trh neohrožují (způsobí přesuny v jednotlivých segmentech, ale to je na delší vysvětlování). Jsou zcela samostaným typem podnikání. Jinak buďte bez obav, poté, co výrobci čteček letos konečně pochopili, že je nemohou prodávat za desítky tisíc a přišli se snesitelnými produkty v cenách kolem 2 – 4.000, bude se trh s e-knihami rychle rozvíjet a do roka-dvou jich bude dostatek. Pokud vím, pracují na tom skoro všichni nakladatelé.
- Knihovny plně jsou dotovány z vašich daní. Chcete-li zvýšit jejich dotace a umožnit jim nákupy všech knih, které můžete sehnat v knihkupectvích, navrhněte tuto miliardovou investici panu Kalouskovi, uvidíte, co vám řekne. Jinak počítejte s tím, že všechny knihy seženete pouze v Klementinu, zatímco v obecní knihovně v Malé Černé máte na výběr asi tak z tisíciny toho, co je na trhu. Třeba nejste náročný čtenář a stačí vám to. Ale nenuťte do toho druhé.
- Představa, že se každý člověk naučí tisíce jazyků, aby si mohl číst všechny knihy, které ho zajímají, v originálech, je úžasná. Ano, pak už můžeme konečně přestat vydávat jakoukoliv překladovou literaturu a budeme žít ve skutečné vzdělanostní Utopii!
© Stanislav Hudský, 2011
Knihy autora:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||||
Nejnovější komentáře