Poslední článek zavražděného Borise Němcova
Dneska pro změnu vážně. Protože ruská opozice pro česká média téměř neexistuje, přeložil jsem pár posledních článků Borise Němcova, které napsal během měsíce před tím, než byl v Moskvě zavražděn. Jejich obsah sám o sobě naznačuje hodně o tom, komu nejvíce byl trnem v oku. Čest jeho památce!
Boris Němcov
Články:
Protikrizový pochod „Jaro“ 1. března
Kdo může za krizi
Vojenský rozpočet – utajené zlodějiny, lži a rozvrat hospodářství
Kdo organizoval Majdan
Jak hurávlastenci neplatí daně
Protiválečný, protikrizový pochod „Jaro“
Poslední článek Borise Němcova
Boris Němcov:
Protikrizový pochod „Jaro“ 1. března
- ledna 2015
Už i ti, kteří jsou loajální k režimu, začali chápat, že příčinou krize v Rusku je politika Putina, která vede zemi k bankrotu.
Dvouciferná inflace, lavinová devalvace, rekordní únik kapitálu (150 miliard dolarů), snížení příjmů občanů – to vše je výsledek Putinových aktivit, se vší jeho agresivitou, neadekvátností, s jeho modelem zlodějského státně-monopolistického kapitalismu, založeného na prodeji surovin.
Současná krize v Rusku je unikátní.
Amerika roste (+ 4 %), Čína roste (+ 7,4 %), a dokonce i EU zakončila rok s plusovým znaménkem (+ 1,8 %). A v takovéto době vypukla v Rusku krize: ratingové agentury snižují hodnocení Ruska, Standard & Poor’s ho již označila za smetí. Inflace, dle vývoje z počátku roku 2015, může dosáhnout 30 %.
Vláda se snaží zalít krizi penězi, přiděluje stovky miliard lokajským státním podnikům (z 1,4 bilionu protikrizových rublů bylo již 550 miliard rozděleno bankám VTB, VEB a Gazprombank) a tiskne peníze na podporu „Rosněftu“. S řešením krize všechny tyto křečovité grimasy a poskakování nemají nic společného. Je to jako léčit pneumonii aspirinem. Pro občany bude znamenat Putinův boj s krizí růst cen, nezaměstnanosti, zhoršení zdravotní péče a vzdělání.
Všichni naprosto chápeme, že skutečná příčina krize je ve slepém politickém kurzu. Režim fungoval srovnatelně solidně výlučně díky vysokým cenám ropy. Vysoké ceny ropy jsou však minulostí a vláda, místo změny politického kurzu, radí lidem, aby méně jedli.
Opozice nabízí zcela odlišný plán řešení krize.
RPR-PARNAS, Strana pokroku, Strana 5. prosince a „Solidarita“ ve spolupráci s organizacemi a aktivisty občanské společnosti organizují Protikrizový pochod „Jaro“ 1. března.
Věříme, že do přípravy tohoto pochodu by mělo být zapojeno co nejvíce lidí a organizací.
Pokud se přípravy na pochod zúčastní zhruba 10 tisíc lidí, jistě dokážeme přivést do ulic nejméně 100 až 150 tisíc občanů a naše požadavky nebude už možno odsouvat stranou. Tady jsou:
Politické požadavky:
– Bezpodmínečný přístup opozičních stran a kandidátů k účasti ve volbách. Zabezpečení poctivých voleb, zformování nových volebních komisí tak, aby v nich byli zastoupeni všichni účastníci voleb.
– Okamžité ukončení války a jakýchkoliv agresivních aktivit proti Ukrajině.
– Všeobecně známí největší korupčníci, od Rotenbergů a Timčenka, až po Sejčina, Serďjukova a Jakučina, musí být předáni spravedlnosti. Je nutné uzákonění právních předpisů proti nezákonnému obohacování úředníků.
– Zastavení propagandistické hysterie v masových sdělovacích prostředcích a zrušení cenzury. Prvním krokem by mělo být dát opozici alespoň hodinu vysílacího času týdně na jednom z centrálních zpravodajských kanálů.
– Okamžité propuštění všech politických vězňů.
– Rusko potřebuje reformu soudnictví, která zabezpečí skutečnou nezávislost soudů.
– Systém řízení každého města a vesnice z Kremlu prokázal naprosté selhání. Země potřebuje decentralizaci moci.
Sociálně-ekonomické požadavky:
– Snížení přebujelých vojensko-policejních nákladů (jedna třetina federálního rozpočtu) a to minimálně dvojnásobné, a nasměrování osvobozených finančních zdrojů do rozvoje lidského kapitálu – zdravotní péče a vzdělávání.
– Zrušení zbytečných potravinových „kontrasankcí“, které se staly příčinou růstu cen potravin.
– Přerozdělení finančních prostředků ve prospěch regionů a místních samospráv, aby mohly začít financovat sociální a komunální infrastruktury.
– Ukončení infuzí stovek miliard do státních podniků (Rosněft, VEB, VTB, Gazprombank, a další).
– Zrušení rozhodnutí o konfiskaci penzijních úspor občanů.
Zveme všechny, aby přišli na Protikrizový pochod pod státní vlajkou Ruska.
Je na čase, aby už všichni pochopili, že právě Putin je krize, že právě Putin je válka.
Máme Putina, máme krizi a válku, nebude-li Putina, nebude ani válka a krize.
Ve jménu míru a prosperity naší země – Putin musí odejít.
Zdroj: https://www.facebook.com/boris.nemtsov/posts/756326904436912?pnref=story
(Překlad © Stanislav Hudský, 2015)
Boris Němcov:
Kdo může za krizi
- ledna 2015
(Pozn. překl.: Výraz Agitprop pochází ze spojení slov agitace a propaganda, dříve se tak nazýval oficiální úřad při Komunistické straně Sovětského svazu, dnes tak bývá označována státní ruská propaganda a jmenuje se tak i televizní program státní televize Rossija, který dle jeho vlastní definice „nezajímají holá fakta, ale příčiny a následky, a ve kterém nemají existovat žádné objektivní informace a vyváženost názorů“. sic)
Agitprop se snaží s pěnou u úst dokázat, že jediné příčiny ruské krize jsou snížení cen ropy a sankce zákeřného Západu a Ameriky. To je lež.
Ruská krize začala už v roce 2013, kdy byla průměrná cena ropy více než 100 dolarů za barel a žádné sankce neexistovaly. A přesto byl v roce 2013 růst HDP pouze 1,3 procenta.
Takže hospodářský růst se fakticky zastavil už v době, kdy žádný kolaps cen ropy nehrozil, stejně jako žádná nová studená válka.
Skutečnou příčinou krize je velmi neefektivní systém zlodějského státně-monopolistického kapitalismu. Základem tohoto systému jsou státem ovládané společnosti a korporace, ekonomicky dominantní chamtivá a neprofesionální byrokracie, likvidace soukromých iniciativ, malého a středního podnikání a nezávislého soudnictví, rozkvět korupce a drancování zdrojů.
Kolaps cen ropy, anexe Krymu a agrese vůči Ukrajině, ktérá vedla k sankcím, jen ruskou krizi prohloubily, ale zjevně nejsou její hlavní příčinou.
Podívejte se na video k tomuto tématu:
Závěr: Původcem krize je V. V. Putin.
Putin a krize jsou synonyma.
Opozice má plán na překonání krize. Protikrizový pochod „Jaro“ 1. března, který připravily RPR-PARNAS, Strana pokroku, Strana 5. prosince, „Solidarita“, „DemVolba“, „Jabloko“, libertariáni a další občanští aktivisté, si klade za cíl prosadit naše politické a sociálně-ekonomické požadavky. Když nás bude hodně, dokážeme to!
Zdroj: http://www.echo.msk.ru/blog/nemtsov_boris/1483058-echo/
(Překlad © Stanislav Hudský, 2015)
Boris Němcov:
Vojenský rozpočet – utajené zlodějiny, lži a rozvrat hospodářství
- února 2015
Dvojnásobné snížení vojenského rozpočtu, dvojnásobné zvýšení výdajů na zdravotnictví to je požadavek Antikrizového pochodu „Jaro“ 1. března.
Ruský vojenský rozpočet v roce 2015 je astronomický – tři biliony a 300 miliard rublů. Ve srovnání s rokem 2014 se zvýšil o 800 miliard, což je nárůst o 33 %. Putinův protikrizový plán, stejně jako rozpočet na rok 2015 snižuje rozpočet na zdravotnictví (o 25 %), vzdělání, kulturu, dopravní komunikace. Pouze vojenské výdaje snížení nepodléhají. Putin chce pokračovat ve válce a připravuje se na ni s předstihem.
Ještě v roce 2012 byl vojenský rozpočet DVOJNÁSOBNĚ nižší a činil 1,65 bilionu rublů. Nikdo Rusko nenapadal, nikdo ho neohrožoval. Ekonomika rostla, všechno bylo v pořádku.
Náhle však Putin během pouhých tří let náklady na armádu zdvojnásobil. A výsledek? Válka s Ukrajinou, hospodářská krize, rozvrat zdravotnictví, důchodového systému, degradace regionů.
Řekněte upřímně, je nám toho třeba? Většina jistě prohlásí, že ne! Většina chce totiž chleba, ne zbraně.
K prolomení takovéto logiky normálních lidí se Kremelský agitprop snaží vnutit občanům myšlenku, že všude kolem jsou nepřátelé a proto se musíme dobře vyzbrojit. Musíme být stejně silní jako USA a NATO, a vlastně i Čína.
A tak to začalo!
Rusko utrácí 4,2% HDP na vojenské výdaje.
To je víc než Amerika – 3,9 %, Čína – 2,1 %, Německo – 1,3 %, Francie – 2,2 % a Japonsko 1%. Rusko utrácí za vojenské výdaje (v % HDP) více než jakákoliv jaderná mocnost na světě, včetně Ameriky. Utrácí na úkor milionů důchodců, na úkor zdravotnictví a vzdělávání.
A co z toho? No nic! Jen se podívejte na velikosti celkových výdajů na obranu:
V současných cenách je ruský vojenský rozpočet 10krát (!!!) menší než v USA, a tvoří jen zlomek čínského. I kdyby Putin utratil na vojenské výdaje úplně celý rozpočet Ruska, pořád to bude pouze jedna třetina vojenského rozpočtu USA. A v zájmu dosažení rovnováhy s Čínou bychom museli utratit 80 % z rozpočtu Ruska, přestat vyplácet důchody a platy.
Lživlastenci okamžitě začnou kvílet o rozvratu vojenských sil, pátých kolonách a tak dále.
Jenže fakticky je situace s nákupy výzbroje příšerná. Rozpočet je astronomický, ale hlavní cíle jsou vniveč.
Neprůhledné Ministerstvo obrany se proměnilo v ministerstvo lží a vytírání zraku.
Vezměte si třeba nejvážnější část – Strategická raketová vojska (SRV) – základ ruských jaderných sil. Jejich podstatou je, že Rusko, jakožto jaderná mocnost, jimi chrání zemi před útokem.
V současnosti probíhá vyzbrojování SRV novými raketami Yars – modifikací zastaralých raket Topol-M. Putin řekl, že v roce 2014 byly na bojové pozice postaveny 3 pluky těchto střel, to znamená 27 kusů (1 pluk = 9 střel). Velitel strategických raketových sil, generál Karakajev, ale hovoří jen o 16 raketách – to je méně než dva pluky. A pak náměstek ministra obrany Jurij Borisov prohlásí, že z těchto hlavních ruských raket – strašáků Ameriky, Evropy i Číny – šlo do výzbroje všehovšudy 5 kusů.
Těžko říci, kdo z nich nejvíc lže. S největší pravděpodobností řekl pravdu náměstek ministra obrany Borisov – armádě bylo dodáno 5 střel. K této verzi se přiklání i vojenský odborník Alexander Goltz. Důvod lži je jasný – peníze, a to desítky miliard, vydané na každou z raket, které byly rozděleny a přisvojeny, a výsledný produkt? Skoro žádný. Tak si tu žijem. Tak si tu kradem.
A stejná historie je i příběh s novými ponorkami. Putin si myslí, že v roce 2014 byly do moře spuštěny čtyři, ministerstvo obrany hlásí, že dvě, a náměstek ministra obrany Borisov mluví o jedné.
Nejnovější systémy protivzdušné obrany S-400 Triumf mohou sestřelovat nejenom letadla, ale i rakety. Ale opět stejný příběh. Putin ohlásil, že jich uvedli do provozu 19, ale ve skutečnosti jich bylo jen 7. Jak tvrdí náměstek ministra obrany Borisov.
Všichni si musíme uvědomit, že Ministerstvo obrany lže nejenom, když říká, že v Donbasu nejsou žádné ruské jednotky, ale že lže neustále. Protože kradou, protože nejsou schopni organizovat práci. Podívejte se na Rogozina s jeho robotem.
Všechno se musí ututlat, protože celý vojensko-průmyslový komplex je ovládán chamtivými a stupidními státními korporacemi, které nejsou způsobilé rozumně řešit vůbec nic.
Z těchto důvodů u Putina pravidelně propukají hysterické záchvaty, při nichž srovnává situaci rozkladu vojensko-průmyslového komplexu s terorismem. Jen se pokochejte jeho slovy: „Za přímý úder národní bezpečnosti musí být považováno každé nevhodné použití či krádež rozpočtových přídělů pro státní obranu, a na každém takovém případu je nutno pracovat stejně vážně a přísně, jako na potlačení financování terorismu. Nemluvím o tom bez příčiny a domnívám se, že není nic, co bychom měli lakovat na růžovo nebo zatajovat. Právě teď se konalo v Soči tradiční setkání s vedením ministerstva obrany, s veliteli jednotlivých částí a jednotek armády a s předními konstruktéry zbrojních firem. U některých položek došlo k růstu cen na dvoj-, troj- i čtyřnásobek, a existují i případy, kdy se cena zvýšila od začátku prací až jedenáctkrát.“
Ale nic se nemění.
Toto průmyslové odvětví řídí šašek Rogozin, rozpočty jsou schváleny, lhaní se stalo firemním stylem vlády obecně a ministerstva obrany zvláště.
Takže požadavek na snížení nákladů na bezpečnost nebude mít žádný výsledek, a to se tedy všech těch zlodějů, lhářů a šašků dotkne velmi tvrdě!
Co je potřeba udělat:
- Zastavit válku s Ukrajinou
- Vojenské výdaje snížit o polovinu na úroveň roku 2012. Tedy na 2,1% HDP, což bude stejně jako v Číně. A to je pořád dost slušné.
- Zvýšit výdaje na zdravotnictví, školství, vědu a infrastruktury na 1,7 bilionu rublů.
Kdo podporuje tyto požadavky, ať přijde na Protikrizový pochod „Jaro“ 1. března
Zdroj: http://www.echo.msk.ru/blog/nemtsov_boris/1486178-echo/
(Překlad © Stanislav Hudský, 2015)
Boris Němcov:
Kdo organizoval Majdan
- února 2015
Kreml opět změnil koncepci. Dříve označovali za organizátora Majdanu ministerstvo zahraničí USA, a teď jsem to já.
Tak to je skutečně „hustý“! Opravdu fantastický kariérní vzrůst! To, že jsem ani jednou od listopadu 2013 až do února 2014 na Majdanu nebyl, propagandistům nijak nevadí.
Skutečně se neštítí už jakékoliv lži – tak prostě žijí a nemohou jinak!
Nikdy neřeknou pravdu o Majdanu. Nikdy.
Jenže pravda je taková, že v listopadu lidé vyšli do ulic rozhořčeni politikou zloděje a lháře Janukoviče, který tři rok ujišťoval Ukrajince o potřebnosti evropské integrace, a pak, pod Putinovým tlakem odvrhl svůj národ a od evropské integrace se odvrátil.
Lháři nikdy neřeknou, že zpočátku vše probíhalo v klidu a pohodě, že hlavním požadavkem bylo právě jen podepsání smlouvy o evropské integraci, a teprve později přišly požadavky na demisi vlády a předčasné volby.
Pokud by tehdy Janukovič vyšel lidem vstříc, bylo možné zabránit krveprolití.
Ale on to neudělal. Naopak, na příkaz Putina v polovině ledna vydal diktátorské zákony, které vyvolaly tvrdou srážku, vedoucí nakonec ke smrti desítek lidí. A k tragickému finále: vyvraždění Nebeské setniny a policistů.
Po této tragédii Janukovič uprchl, a Putin, jakožto správný marodér (ten, kdo rabuje na bitevním poli, pozn. překl.) se rozhodl protivníkem poraněnou Ukrajinu okupovat a rozpoutat válku se zemí, oslabenou revolucí.
Tato válka stále pokračuje a do současnosti si již vyžádala životy 5 500 lidí.
Jsem proti krvavým revolucím.
Byl jsem a budu. Revolucím se lze vyhnout. Ale k tomu je nutné umožnit změnu vlády nikoliv jen prostřednictvím náměstí a majdanů, ale ve volebních místnostech.
Nechcete Majdan? Vraťte nám volby! A nebudete muset organizovat v pracovním volnu kontraprůvody podplacené lůzy a nebudete muset lhát a stydět se před celým světem.
Majdan vzniká tehdy, když se vláda zlodějů snaží udržet v křesle za každou cenu a odpírá lidem právo volby.
Pak lidem zůstává jediná šance – ulice. Až tehdy vznikají revoluce.
Nechcete krvavé revoluce? Přijďte na Protikrizový pochod „Jaro“ 1. března ve 14:00.
Zdroj: http://www.echo.msk.ru/blog/nemtsov_boris/1498144-echo/
(Překlad © Stanislav Hudský, 2015)
Boris Němcov, Michail Maglov:
Jak hurávlastenci neplatí daně
- února 2015
(Pozn. překl.: V Čechách zatím nepoužívaný výraz „krymnašista“ je typicky ruským novotvarem, vzniklým ze spojení slov: „Krym naš“, čili „Krym je náš“, tj. ruský.
„Podlý zákon“ či „Zákon darebáků“, je pak opozičním označením zákona zakazujícího adopce, byť třeba i těžce fyzicky či duševně postižených ruských sirotků cizinci, takže takové děti jsou namísto adopce a následné péče v bohaté zahraniční rodině odsouzeny k přežívání v – i z českého hlediska – drastických podmínkách zoufale podfinancovaných ruských dětských domovů a léčeben. Zákon byl přijat jako „odplata“ vůči zákazu udělení víz pro cesty do USA některým státním představitelům, spojeným s korupčními a finančními skandály.)
Nedávno poslanci Státní dumy prohlásili, že je nutné bojovat s krizí, a oznámili, že sami sobě zmenší platy – a to až o 10%.
Jejich průměrný plat činil 400 tisíc rublů měsíčně a nyní bude jen 360 tisíc. To také není špatné, pořád je to 10krát vyšší plat, než je celostátní průměrná mzda a 30krát vyšší příjem, než je průměrný důchod. Jeden měsíční plat poslance se přibližně rovná ročnímu příjmu průměrného Rusa a důchodu válečného veterána za 2,5 roku. Tedy až PO 10% snížení.
„Politicky bylo důležité začít snižování platů u nás, protože parlament, to je cenový ukazatel,“ řekl ke snížení platů poslanců Zástupce vedoucího frakce LDPR Alexej Ďiděnko.
Když je v zemi krize, je velmi důležité snížit náklady a vymoci daně od těch, kdo se vyhýbají jejich placení.
Před více než rokem jsme v rámci projektu „Municipální skener“ provedli studii s cílem zjistit, kteří poslanci neplatí daně.
Ve výsledcích se objevili poslanci, senátoři i ministři. Ve vládě i parlamentu se ošívali a povykovali, zvláště pánové Rogozin a Kolokolcev, ale pak daně zaplatili.
Ve stejné době však, jak už to tak u darebáků chodí, se rozhodli uzavřít přístup k údajům daňové služby, z nichž bylo možno dlužníky zjistit.
Na utajení těchto do té doby zcela otevřených údajů se podílel ministr financí Siluanov. Vypadalo to divně, každý ministr financí v jakékoliv zemi se přece zajímá především o výběr daní, zatímco Putinův Siluanov se rozhodl dlužníky chránit a uzavřel přístup k těmto údajům, a to navzdory skutečnosti, že informace o daňových únicích nejsou důvěrné.
Po zveřejnění seznamu vysokopostavených podvodníků byla vyvinuta snaha, aby proti jednomu z autorů (Borisu Němcovovi) bylo zahájeno trestní řízení na základě článku 183 trestního zákoníku pro zveřejnění důvěrných informací, ale nepodařilo se to.
Servis, který jsme použili naposledy, na webu daňové služby rychle zavřeli.
Ale k samotnému státnímu informačnímu systému oznámení o dluzích na daních zůstaly přístupy prostřednictvím jiných služeb.
Samozřejmě, že jsme nemohli náš průzkum po roce nezopakovat, abychom zjistili, co a zda se za ten rok v hodnotových orientacích poslanců změnilo.
Připomeňme, že se bavíme o placení daní občanů Ruské federace a to tohoto typu: dopravní daň, daň z pozemků, daň z nemovitostí a daně z příjmu. Všechny tyto daně vybírají regiony a mají pokrývat místní rozpočtové deficity, jejichž dluhy činí dnes více než 2 biliony rublů. Krajské rozpočtové krize již vedly k uzavírání nemocnic, školek a škol.
Vzhledem k tomu, že podfukáři se po každé z našich publikací o daňových únicích snaží zahájit proti nám trestní řízení, upozorňujeme je, že podle článku 102 daňového řádu o DPH a o porušování právních předpisů o daních a poplatcích nepředstavují tyto údaje daňové tajemství.
Seznam všech dlužníků naleznete ZDE
- Ve Státní dumě byly zjištěny daňové nedoplatky u 133 poslanců v celkové výši 47 milionů 275 tisíc 627 rublů.
Ale stojí za to se na ně podívat podle stranické příslušnosti.
Dluh poslanců strany Jednotné Rusko (strana Vladimíra Putina) činí 1 milion 4 tisíce 215 rublů.
Podívejme se jmenovitě na ty, kteří na něm mají největší „zásluhy“.
Místopředseda Dumy z Putinovy partaje, bijící se v prsa vlastenec-krymnašista Sergej Železniak dluží 17.635 rublů. (Před rokem „zapomněl“ zaplatit daně ve výši 216.764 rublů. Zřetelný pokrok!).
Anatolij Karpov letos dluží 212.430 rublů.
Vladimir Kononov – 67.178 rublů.
Oleg Lebeděv – 106.968 rublů.
Maria Maksakova-Igenbergs – 58.388 rublů
Alexey Puškov, známý putinista a krymnašista – předseda Výboru pro zahraniční věci, a tedy představitel Ruska na mezinárodní scéně, dluží Rusku 23.879 rublů na dani z motorových vozidel plus penále.
Irina Rodninová, bojovník proti adopci sirotků (tj. ruských sirotků cizinci, zvl. z USA, tzv. „podlý zákon“, viz výše, pozn. překl.), dlužila před rokem Vlasti 22.826 rublů daně z vozidla a včetně letošního penále to aktuálně činí 24.058 rublů.
Fatih Sibagatullin dluží 66.230 rublů.
Alexandr Sidjakin – 44.487 rublů
Pavel Feďajev dluží 136.917 rublů do rozpočtů Moskvy a Kemerovského kraje.
Bojovník proti korupci Alexandr Hinštejn, soudě podle penále, už dost dlouho neplatí daně z motorových vozidel a dluží 86.501 rublů.
Celkový dluh poslanců komunistické strany činí 247.988 rublů
Vadim Kumin dluží do rozpočtu Čeljabinské oblasti a Moskvy 118.295 rublů
Alexej Russkij dluží 82.899 rublů.
Kazbek Tajsajev – 19.366 rublů.
Dluh poslanců LDPR činí 312.351 rublů.
Známý vlastenec a obhájce národních zájmů, předseda výboru Státní dumy pro záležitosti Společenství nezávislých států Leonid Sluckij zadlužil rozpočet Moskevské oblasti 136.295 rubly.
Dmitrij Litvincev dluží 48.466 rublů.
Jurij Napso – 21.459 rublů.
Vasilij Tarasjuk – 59.643 rublů.
Kirill Čerkasov – 30 506 rublů.
Celkový dluh poslanců strany Spravedlivé Rusko činí 45,711.072 rublů
Oleg Michejev – hurávlastenec, takový krymnašista, že až téměř vyskakuje z kalhot, nejvíce opovrženíhodný (skandály s nošením nacistické uniformy a krytím asistenta, zneužívajícího nezletilé dívky, pozn. překl.) poslanec-dlužník, který byl zbavován imunity, odmítá nejen platit za své půjčky, ale i daňové dluhy. V průběhu roku jeho dluh vůči Volgogradské oblasti vzrostl o více než milion a nyní činí 44 miliónů 981.799 rublů. Michejev je i nadále poslancem Státní dumy. Loajalita je spásná.
Džamaladin Hasanov – 127.936 rublů.
Alexej Kazakov – 192.283 rublů.
Leonid Levin – 398.752 rublů
- Rada federace (horní komora Federálního shromáždění Ruské federace, pozn. překl.)
Celkový dluh 45 senátorů je 1.871.018 rublů.
Ta samá Valentina Matvijenková, která hlasovala pro invazi a hlavní krymnašistka, udávající svým příkladem tón, dluží na dani z nemovitosti 209.922 rublů.
V téže řadě stojí Andrej Klišas – odiózní senátor, autor zákona o zahraničních agentech, zastánce „podlého zákona“, stejně jako všech represivních zákonů, přijatých v poslední době, včetně trestních sankcí za účast na demonstracích, dluží 267.296 rublů do státní pokladny Moskvy a regionů Moskva a Nižnij Novgorod.
Arsen Kanokov dluží 173.373 rublů.
Nikolaj Saveljev dluží 890.802 rublů
- Vláda Ruské federace
V průběhu roku se vláda celkem polepšila, a zůstal už jen malý problém s ministrem kultury Vladimírem Medinským, který odmítá zaplatit pozemkovou daň 18.325 rublů, a ministrem energetiky Alexandrem Novakem, který dluží 42.269 rublů.
- Vláda Moskvy
Vedoucí odboru kultury Sergej Kapkov dluží 176.196 rublů.
Vedoucí oddělení obchodu a služeb Alex Nemerjuk dluží na dopravní a pozemkové dani 100.388 rublů.
- Vláda Moskevské oblasti
Vedoucí odboru informační politiky Ruben Oganesov dluží Krasnodarské oblasti 872.531 rublů.
Místopředsedkyně vlády Moskevské oblasti by Olga Zabralová – 50.425 rublů.
Místopředseda vlády moskevské oblasti Peter Ivanov dluží 48.948 rublů.
Předseda Výboru pro práci a zaměstnanost populace Michail Korotajev dluží 160.691 rublu.
Vedoucí administrativního a technického dozoru státu Taťána Vituševa dluží 110.357 rublů.
- Moskva – Regionální Duma
Alexej Rogozin („Jednotné Rusko“), syn Dmitrije Rogozina, dluží do rozpočtu Moskvy 69.813 rublů.
Vjačeslav Gubin dluží 55.235 rublů.
Vladimír Dupak („Jednotné Rusko“) – 123.305 rublů.
Oleg Jemeljanov (CPRF) – 70.842 rublů.
Igor Čisťjuchin („Spravedlivé Rusko“) – 354.391 rublů.
A daleko za poslanci a senátory nezůstává ani bývalý šéf prezidentské administrativy a poradce Putina – Vladimír Kožin, který odmítá zaplatit rozpočtu 131.614 rublů.
Závěrem:
- 133 poslanců Státní dumy neplatí daně chudým místním rozpočtům, z nichž jsou financovány školy, nemocnice a mateřské školy.
- Všichni bez výjimky od Železniaka a Rodninové až po Matvijenkovou a Klišase jsou putinisté, krymnašisté a vlastenci „hubou“. Jejich skutečné vlastenectví však vidíme v praxi.
- Opovrženíhodný poslanec Michejev, dlužící Volgogradskému rozpočtu astronomických 45 milionů rublů (!!!!) pokračuje klidně ve své práci v Dumě a nikdo se ho ani nedotkne. Loajalita se cení nad zákon. Putinismus v praxi.
Návrhy:
- Ať všichni putinisté – „vlastenci“, okamžitě zaplatí daně a veřejně o tom informují
- Ministr Siluanov ať přestane překotným tempem omezovat Yandex seznam neplatičů. (Yandex je největší ruský vyhledávač, pozn. překl.) Za prvé proto, že to je nevlastenecké, a za druhé proto, že tím podporuje dlužníky ve vyhýbání se placení daní. Je směšné, když ministr financí podporuje daňové úniky. Kromě toho, v souladu se článkem 102. daňového kodexu informace o daňových dluzích nejsou důvěrné. Takže, pane Siluanove, jednejte v souladu se zákonem, a nedělejte ostudu, jako před rokem.
A všichni, kdo už jste unaveni z lhářů, pokrytců a krymnašistů, kteří navíc neplatí daně, přijďte na Protikrizový pochod „Jaro“ 1. března ve 14:00.
Zdroj: http://www.echo.msk.ru/blog/nemtsov_boris/1500706-echo/
(Překlad © Stanislav Hudský, 2015)
Boris Němcov:
Protiválečný, protikrizový pochod „Jaro“
- února 2015
Strana Jabloko se rozhodla 1. března organizovat vlastní shromáždění. Je zřejmé, že náš pochod „Jaro“ v Marinu (dříve městečko, dnes okrajová čtvrť Moskvy, poz. překl.) to nijak vážně neohrozí, ale vypadá to divně.
S argumentem vedení Jabloka, že Marino je daleko od centra a že pořádat pochod tam, je ponižující, nesouhlasím.
Opozice musí umět pracovat nejen v centru Moskvy, ale i v Marinu, v Birjuljovu nebo v Butovu. Prostě všude.
V Marinu žije 300.000 důstojných Moskvanů. Je to největší městská část v Moskvě, jejíž obyvatelé netrpí válkou a krizí o nic méně, ba spíše více než ti, kteří žijí v centru města.
Pro nás není důležité místo, ale požadavky Pochodu, a ujišťuji vás, že budou slyšet z Marina lépe než od jednotlivých demonstrantů v centru Moskvy. Soudě podle prvních vládních reakcí s jedenácti nahlášenými akcemi na den 1. března, totální televizní cenzury, a narychlo spíchnutého filmu Anatomie protestu, Kreml velmi dobře chápe, o co jde.
Argumentace vedení Jabloka, že Pochod „Jaro“ není protiválečný, je lež. Navíc stoprocentní lež. Hlavní slogany Pochodu, jako: „Putin je válka! Putin je krize!“ a „Putin je válka! Země, probuď se!“ jsou dobře známé.
Proč vedení Jabloka uvádí lidi v omyl zrovna v předvečer Pochodu v Marinu můžeme jen hádat.
Ale vy všichni, kdo jste pro ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou a pro ukončení Putinovy agrese, přijďte na Protikrizový pochod „Jaro“ 1. března do Marina březnu. Stanice metra: Bratislavská, shromáždění ve 14 hodin, pochod začíná ve 14:30.
Přijďte a pozvěte své přátele a rodinu!
Zdroj: http://www.echo.msk.ru/blog/nemtsov_boris/1501670-echo/
(Překlad © Stanislav Hudský, 2015)
Poslední článek Borise Němcova:
Požadavky Protikrizového pochodu podporuje více jak třetina Moskvanů
- února 2015
27 % Moskvanů už ví o Pochodu „Jaro“ v Marinu, a to navzdory cenzuře.
Podpora požadavků Pochodu:
– Ukončit válku s Ukrajinou – 35 % podpory, a to navzdory válečné propagandě;
– Stíhání zkorumpovaných úředníků – 39 %, a to navzdory státní ochraně zlodějů;
– Přerozdělení rozpočtů ve prospěch regionů – 25 %, a to i přes zamlčování tohoto problému;
– Spravedlivé volby za účasti opozice a bez cenzury v médiích – 20 %;
– Odpor proti vyvlastnění důchodových spoření – 21%.
Takže máme správné požadavky, ale pokud chceme, aby byly uskutěčněny, je nutné přijít!
- března bude centrem Moskvy čtvrť Marino!
Zdroj: http://systemity.livejournal.com/2694072.html
Dne 27. února 2015 krátce před moskevskou půlnocí byl autor těchto článků Boris Němcov zavražděn čtyřmi střelami z kolemjedoucího automobilu na Velkém kamenném mostě, nedaleko sídla ruského prezidenta Vladimíra Putina.
(Překlad a poznámky © Stanislav Hudský, 2015)
Knihy autora:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||||
Nejnovější komentáře