Prezidentský duel Adolfa Hitlera a Josifa V. Stalina – finále

(moderuje Egon Ervín Kisch)

Kisch: Dobrý večer, dámy a pánové, jménem Asieurovize vás vítám při posledním duelu, který rozhodne, kterého ze všech dvou kandidátů si již zítra vyberou občané Asieuropy jako svého prvního demokraticky zvoleného prezidenta!

(Potlesk publika.)

Kisch: Připomeňme si, že první kolo prezidentské kampaně bylo tvrdé, ale férové a poděkujme za účast všem kandidátům, kteří se ho zúčastnili a jimiž byli: Winston Churchill (silný potlesk), Mahátma Gándhí (slabý potlesk), Matka Tereza (smích v publiku), Karol Józef Wojtyla (část publika tleská, část píská), Tändzin Gjamccho (slabý potlesk, kdosi vzadu zvoní na tibetskou mísu) a Mao Ce-Tung!

(Bouřlivý potlesk, část publika vstává a hlasitě skanduje: Mao na hrad, Mao na hrad!)

Kisch: Ale teď již přicházejí ti, které si občané Asieuropy vybrali v prvním kole jako své nejdemokratičtější reprezentanty! Jsou jimi Adolf Hitler…

(Bouřlivý potlesk, část obecenstva, ozdobená plackami se svastikou vstává a skanduje „Adolf! Adolf!“)

Kisch:…a Josif Stalin!

(Část obecenstva, ozdobená plackami se srpem a kladivem, vstává a skanduje: „Stalin! Stalin!“)

Kisch: Vítáme i všechny diváky, kteří nás sledují prostřednictvím Asinetu a Eurotrouby, i jejich dotazům bude dán během vysílání prostor! A nyní již k hlavním otázkám večera. Budou pro oba kandidáty stejné a každý z nich je omezen časovým limitem. Pane Hitlere, pane Staline: hlavním tématem současnosti je Velká hospodářská krize. Prosím vás o vaše stručné návrhy na řešení. Nejdříve pan Hitler, prosím.

Hitler: Děkuji za slovo. Především je třeba zdůraznit, že hospodářská krize není v principu způsobena vnitřními problémy Asieuropy. Je důsledkem nezodpovědného hospodaření Spojených států panamerických a do Asieuropy byla zavlečena zcela záměrně a organizovaně panamerikanofily, židobolševiky a zednáři, což jsou, jak známo, společnosti velmi blízké tady panu Stalinovi. (Svastiky bouřlivě tleskají, srpy a kladiva pískají.)

Kisch: Ovšem, pane Hitlere, neodpověděl jste na otázku…

Stalin: Dovolíte, pane Kischi, na takový hrubý útok musím reagovat!

Kisch: Promiňte, pane Staline, ale pan Hitler ještě nevyčerpal časový limit.

Hitler: A nyní k vaší otázce. Jediným řešením hospodářské krize je zintenzivnění průmyslové výroby a to především formou radikálního zvýšení státních vojenských zakázek, které pomohou rozhýbat strnulou ekonomiku, vytvoří statisíce nových pracovních míst a především zvýší příjmy domácností, což následně zesílí poptávku domácností po novém zboží a opět nastartuje obchod i výrobu!

(Svastiky tleskají, srpy a kladiva jsou v rozpacích.)

Stalin: Nuže dobrá. A nyní, pokud pan Kisch dovolí…

Kisch: Naopak, pane Staline, nejenže dovolím, ale přímo vás vyzvu…

Stalin: Podívejte, pane Kischi, já i publikum již začínáme chápat, proč se vám říká zuřivý reportér. Zřejmě je to proto, jak zuřivě skáčete lidem do řeči.

(Smích v publiku, svastiky, srpy i kladiva tleskají unisono.)

Stalin: A nyní mi dovolte nejdříve reagovat na hrubý útok pana Hitlera, především, co se týče zednářů a panamerikanismu. Jak známo, jsem absolventem křesťanského, zdůrazňuji: křesťanského semináře, tedy nikoliv, zdůrazňuji nikoliv židovského, a do těchto voleb jsem byl nominován Kominternou, kterou žádný rozumný, zdůrazňuji rozumný člověk nemůže považovat za panamerickou organizaci, na rozdíl od finančních skupin kolem vedení Volkswagenu a IG Farbenu, které podporují pana Hitlera a které, jak známo jsou na obchodu s Panamerikou finančně závislé!

(Srpy a kladiva bouřlivě tleskají, svastiky pískají.)

Kisch: Otázka však zněla…

Stalin: Pane Kischi, já dobře vím, jak zněla otázka a pokud mě nebudete pořád zuřivě přerušovat, možná se i dostanu k odpovědi!

Kisch: Tak tedy prosím…

Stalin: Tak tedy… (Stalin dlouho přemýšlí, jak zněla otázka)

Kisch: (napovídá) Velká hospodářská krize…

Stalin: Pane Kischi, právě jste mi opět skočil do řeči. Zřejmě se domníváte, že na prezidenta kandidujete vy. To je ovšem jenom jeden z vašich dalších zuřivých omylů, kterými jste proslulý.

(Smích v publiku, svastiky, srpy i kladiva tleskají unisono.)

Stalin: A nyní již k Velké hospodářské krizi. S panem Hitlerem se shodneme na mnohém. Ano, vojenská výroba skutečně pomůže opět nastartovat Asieuropskou ekonomiku. Nicméně, a to prosím zdůrazňuji, pro mě, jakožto prezidentského kandidáta, je nejdůležitější otázkou, kam půjdou zisky z takového nastartování? Opravdu chceme, aby na hospodářském růstu Asieuropy vydělaly opět jen silné finanční skupiny kolem pana Hitlera, které tvoří sotva dvě procenta občanů, jež si ovšem přerozdělují pětadevadesát procent společenského bohatství?

(Srpy a kladiva tleskají a vykřikují: Hanba, hanba!)

Kisch: Pane Staline, váš časový limit vypršel…

Stalin: (zvyšuje hlas) Nebo! A to zdůrazňuji! Nebo chceme, aby se společenské bohatství, vytvořené tímto růstem, rovnoměrně a spravedlivě rozdělilo mezi všechny občany Asieuropy a především…

Kisch: Pane, Staline, musím vás poprosit…

Stalin: (křičí)…a především mezi tu část občanů, která toto bohatství skutečně vytváří a kterou je dělnická třída?!?

(Publikum bouřlivě reaguje, srpy a kladiva skandují: Dělnická třída! Dělnická třída! Svastiky pískají a po chvíli se sjednotí na skandování: Lopaty! Lopaty!)

Kisch: Prosím publikum, aby se trochu uklidnilo, a dalo prostor našim demokratickým kandidátům!

Svastiky: Lopaty! Lopaty!

Srpy a kladiva: Dělnická třída! Dělnická třída!

Kisch: Prosím publikum…

Svastiky: Lopaty! Do plynu! Lopaty! Do plynu!

Kisch: Prosím publikum, aby se zdrželo agresivních výzev…

Srpy a kladiva: Buržousti ke zdi! Buržousti ke zdi!

(Jedna ze svastik vytahuje z kapsy ocelový boxer a pouští se hlava nehlava do srpů a kladiv. Srpy a kladiva vytahují zpod kabátů srpy a kladiva. Začíná krvavá řežba. Na obou stranách se objevují i střelné zbraně, padají první výstřely a první mrtví.)

Kisch: Uvědomme si, prosím, že tyto volby jsou skutečným svátkem demokracie!

Hitler: (vytahuje revolver a zastřelí Kische.)

Stalin: No, to je dost, že tě to napadlo!

(Kisch padá k zemi a chroptí.)

Hitler: Mně taky vždycky míchal, ale nedávám to tolik najevo.

(V sále vznikají barikády, jednou stranou vstupují jednotky SS pod vedením Heinricha Himmlera, druhou Rudá armáda, podporována tankovou divizí generála Žukova.)

Kisch: (leží na zemi a chroptí) Svátek demokracie!

Stalin: (vytahuje revolver a střelí Kische do hlavy, pak k Hitlerovi) Amatére!

Kisch: (vypouští duši)

Hitler: Pěkná rána. A co po volbách?

Stalin: No jako vždycky, ne? Bratrsky se rozdělíme.

Hitler: (protestuje) Ne, to ne! Pěkně půl na půl!

Stalin: (s perfektním panamerickým přízvukem) Ok. Fifty-fifty.

Hitler: Ruku na to.

Hitler a Stalin si podávají ruce, ale oba se při tom lišácky usmívají.

Na obrazovce se objevuje nápis: KONEC PREZIDENTSKÉHO DUELU.

Následují záběry na hrající si koťata, doprovázené Čajkovského skladbou Tanec malých Labutí.

© Stanislav Hudský, 2013

Knihy autora: